Lodní denní deník Černé Perly

Čas od času se kojíme nadějí, že budeme-li hodní, dovolí nám bůh stát se piráty

Orientace na moři

Flibustýři a objevitelé 15. a 16.století byli většinou vynikající mořeplavci. Museli se orientovat na moři, i když tehdy ještě neexistovaly všem přístupné spolehlivé námořní mapy. Několik málo existujících map vzniklo na základě cestovních zpráv a záznamů o měření rychlosti lodi pořizovaných do palubních knih. Takové mapy byly pokládány za klíč k bohatství nově objevených území a byly střeženy stejně úzkostlivě jako poklady. Navigační přístroje byly tehdy ještě úplně jednoduché. Směr plavby se určoval podle kompasu. Rychlost lodi zjišťovala pomůcka zvaná log (anglicky poleno, kláda). Do mmoře se hodilo prkénko připevněné na provaze opatřeném značkovacími uzly. Čím rychleji plula loď, tím více uzlů během určité doby sklouzlo přes palubu - proto se dnes vyjadřuje rychlost lodi na uzlech. K měření času sloužily skleněné přesýpací hodiny. Tyto hodinové sklenice se musely každou půlhodinu obracet; uplynutí toho časového úseku pak oznámil lodní zvon. Výšku souhvězdí nad horizontem a tím zeměpisnou šířku udával astroláb. Určování zeměpisné délky však umožnil teprve vynález chronometru. Další vývojový stupeň astrolábu představoval kvadrant, po němž následoval v roce 1731 oktant. Tento přístroj byl vybaven 2 zrcadly, s jejichž pomocí bylo možné sledovat současně slunce a horizont. To byl mimořádně velký pokrok. Později se poloha lodi určovala sextantem, který fungoval na základě stejného principu, ale měl větší rozsah měření než oktant.oktant         sextant

  astroláb     kvadrant

 

 
Bylo nás tam roku onoho - johoho!- patnáct chlapců statných lodníků, šli jsme jako vlci do toho pod palmami blízko rovníku - ba jo!!!