Lodní denní deník Černé Perly

Čas od času se kojíme nadějí, že budeme-li hodní, dovolí nám bůh stát se piráty

Šerm

Původ moderního evropského šermu sahá do 12. století. Středověký způsob boje, založený na dvouručním meči, štítu a brnění, se postupně měnil. Ve 14. století cvičili mistři šermu, většinou zkušení válečníci, v šermu "muže urozeného původu". Důkazy o existenci šermířského umění v dnešním pojetí (ještě ovšem s težkou zbraní) pocházejí z 15. století. Šermířská zbraň se postupně stávala příhodnější na úchop a válečný oděv lehčím. Se zdokonalením šermířské techniky doznává dalších změn i zbraň, která nakonec nabývá tvar kordu (čisté bodné zbraně). V 16. století byly v Evropě založeny četné šermířské školy a vydány učebnice vysokých kvalit, ze kterých se můžeme učit ještě dnes. Francouzi tvrdí, že zásluhou Španělů za doby krále Karla V. vznikl šerm založený na racionálních principech a technice. Italové brání svůj primát poukazem na to, že italská škola šermu měla v době renesance vedoucí postavení v celé Evropě. Italský mistr šermu C. Agrippa vytvořil svým dílem "Trattato di scienta d´arme" (1553) základy nového, moderního šermířského umění, ve kterém je bod pokládán za účinnější než sek a je zdůrazňován význam hrotu oproti ostří. Zavedením střelných zbraní význam šermu poklesl. Dále se pěstoval jen na knížecích dvorech, univerzitách a v soukromých klubech. Pro šerm fleretem, kordem a šavlí platila různá pravidla, která byla určena druhem zbraně a platnou plochou zásahu. Šerm v dnešní podobě vzniká až s vynálezem fleretu, cvičné zbraně vytvořené speciálně pro přípravu na souboj. Použití fleretu respektovalo pravidla, která byla základem pěšího boje: Zasáhnout a sám nebýt zasažen! Šerm se stal duchovní matricí řady dalších sportů, jako box, tenis nebo korfbal, které rovněž vyjadřují myšlenku obrany a útoku na individuální kolektivní bázi. Při šermu fleretem se používalo tří různých typů zbraní: italský, francouzský a anatomický fleret. Čepel z tvrdé oceli (obdelníkového nebo čtvercového průřezu) má konvexní strany zvonce k hrotu maximální délku 90 cm. Čepel fleretu je rozdělena na tři stejně dlouhé části: silnější část (hrubí), prostřední třetina a slabší část (tenčí). Hmotnost fleretu musí být menší než 500 g. Šermířská je z pevného kovového pletiva. jehož dráty mají průměr nejméně 1 mm a jsou od sebe vzdáleny 2 mm. Zásažný povrch šermíře tvoří u šermu fleretem jen ty části těla, které jsou pokryty elektrickou vestou. Nepatří k nim hlava ani končetiny. Každé šermířské utkání začíná a končí šermířským pozdravem, aktem zdvořilosti. Potom soupeři zaujmou střeh. Při správném střehu pravá noha vykročí o přibližně půl metru vpřed, současně se nohy pokrčují tak, že pravé koleno je nad středem pravého chodidla a levé koleno je nad špičkou levého chodidla. Ruka se zbraní je pokrčena a hrot směřuje na zásažný povrch soupeře. Krokem vpřed se blíží k protivníkovi, aby dosáhl "kritické vzdálenosti" a mohl soupeře napadnout. Výpad je konečným postojem každé útočné akce. Šermíř při něm napne paži se zbraní. Při každé šermířské akci je zvláště důležitá rychlost, protože tak lze snáze překonat reakci soupeře. Účelem kroku zpět je obyčejné dosažení "bezpečnostního rozestupu", to znamená vyhnout se ohrožení soupeřem. Při krytu se vždy setkává silnější část vlastní čepele se slabší částí soupeře.

 
Bylo nás tam roku onoho - johoho!- patnáct chlapců statných lodníků, šli jsme jako vlci do toho pod palmami blízko rovníku - ba jo!!!